Tipy na výlety
Sklářské muzeum Kamenický Šenov
16.05.2011 21:32Hrad Tolštejn
16.05.2011 21:30Panská skála u Kamenického Šenova
16.05.2011 21:26Rozhledna Studenec
16.05.2011 21:17Sklářské muzeum v Novém Boru
16.05.2011 21:10Muzeum koncentračního tábora podzemní letecké továrny Rabštejn
Poté, co byl 3. 12. 1941 vydán Hitlerův výnos „O zefektivnění zbrojní výroby“, stalo se Rabštejnské údolí předmětem zájmu fašistické válečné mašinerie. 1. 10. 1942 byl celý komplex Preidlových textilních továren v Rabštejně, Janské a České Kamenici zkonfiskován Velkoněmeckou říší a předán firmě Waserflugzeugbau Bremen (WFG).
V časovém rozmezí srpen 1944 – duben 1945 vyrubali vězňové ve skalním masivu údolí řeky Kamenice cca 17 500 m krychlových podzemních prostor. Plánovaných 80 000 m krychlových díky okolnostem už nestihli. Projekt podzemních továren si vyžádal podle záznamů 80 životů vězňů. Zahynulo jich zde však podstatně víc, přesný počet se již zjistit nedá.
Po dlouhých šedesáti letech, kdy bylo rabštejské podzemí veřejnosti nepřístupné, se znovu otevřela část podzemních systémů. V současné době zde existuje expozice dokumentující historii tajemného Rabštejna. Jste srdečně zváni k jejímu zhlédnutí. Dýchne na vás atmosféra válečných let. Návštěvu je nutné předem domluvit.
Ledová jeskyně u Naděje – největší česká ledová jeskyně
Puklinová pseudokrasová jeskyně, jediná svého druhu v České republice, v níž led vydrží po celý rok, se nachází na severní návětrné straně Suchého vrchu v CHKO Lužické hory nedaleko osady Hamr u Naděje.
Jeskyně Naděje, známá místním lidem od nepaměti jako Ledová díra, byla dlouhá léta zdrojem ledu. Turistům se otevřela v 19. století, kdy byla do údolí také vybudována úzká serpentinová stezka. Do ledového jícnu se sestupovalo nejdříve po větvích hrubě otesaného kmene, později pomocí žebříku. Prohlídka s průvodcem probíhala velmi romanticky, za svitu bengálských ohňů. Nenechaví turisté však ledové stalaktity odlamovali, což mělo za následek uzavření jeskyně mříží. Po druhé světové válce byl přístup do jeskyně volný, ale nenechaví návštěvníci výzdobu jeskyně opět ničili, a to i tím, že v podzemí zakládali ohně. Proto vchod do jeskyně od roku 1988 kryje nová mříž.
Cyklostezky v nejbližším okolí České Lípy
Nejnovější cyklostezkou je stezka „Varhany“ využívající zemní těleso bývalé železniční tratě z České Lípy až do Kamenického Šenova, kterou budou moci v létě využívat cyklisté, in-line bruslaři i turisté a v zimě běžkaři. Cyklostezka tak umožní bezpečný výlet z České Lípy až k Panské skále v Kamenickém Šenově, lidově nazývané Varhany. Celková délka cyklostezky je 17 km.
Za každého ročního období můžete vyrazit na kole, in-line bruslích nebo pěšky, beze strachu z blízkosti automobilů, po udržované cyklostezce z České Lípy do Vlčího Dolu. Stezka vede malebnou krajinou podél řeky Ploučnice. Zhruba čtyřkilometrová asfaltová trasa s několika mosty začíná v městské části Svárov a končí u železniční zastávky ve Vlčím Dole. Trasa dále pokračuje přes obec Vítkov do Heřmaniček, odkud se můžeme vrátit do České Lípy přes Žizníkov (okruh v délce 15 km).
Na trase je možné si odpočinout, občerstvit se, děti mohou využít dětský koutek s prolézačkami, dospělí mohou na chvíli odložit kolo a zahrát si volejbal, nohejbal, kopanou.
Možnosti cyklovýletů a pěších výletů jsou k dispozici na webových stránkách pro turisty turistika.mucl.cz.
Parníkem po Labi

Cestu z Děčína přes Hřensko do Bad Schandau si můžete užít z lodi Poseidon na plavbě po Labi. Z paluby můžete pozorovat krásu labského kaňonu, ale i cyklisty a in-linové jezdce, kteří využívají dlouhé trasy právě podél toku Labe.
Parníkem z Obříství až do Drážďan
Máte možnost vyzkoušet si trasu parníkem Bohemia z 19. století. Loď vyjede z Obříství a popluje přes Mělník, Dolní Beřkovice, Štětí, Roudnici nad Labem do Ústí nad Labem. Zde budou navazovat další spoje až do Drážďan. Loď Bohemia zahájila svou činnost v květnu 1841.
Osobní linka Obříství-Drážďany byla v provozu pouze deset let, nákladní doprava se zde udržela nepatrně déle - až do roku 1865, kdy byla otevřena kralupsko-turnovská dráha. Jednu cestu parníkem údajně ve 40. letech absolvoval i dánský pohádkář Hans Christian Andersen, který se tehdy vracel z tureckého Cařihradu přes Prahu do Kodaně.